Když
řeknu, že to byl ten nejpovedenější závodní víkend, tak to vůbec
nemyslím ironicky. Do dějiště letošního MČR na klasice vyjížděl autobus
už ve čtvrtek odpoledne, neboť pořádající PHK se rozhodlo semifinále
udělat už v pátek, když je ten svátek. Původní plán byl, že se do
Turnova do sokolovny dostanu po vlastní ose, ale změna trasy autobusu
zajistila zastávku v HK a tak jsem se mohla vesele povalovat u počítače o
další dvě hodiny déle. V devět večer už jsme naštěstí kolektivně
zastavovali na benzínce a pořádali kukuřicovou bitvu, během řidičovi
půlhodinové přestávky. Nikomu to nevadilo, neboť do sokolky jsme dojeli
právě včas, abychom si ještě stihli zajít na jedno až dvě piva.
