Poslední zklasičelý OŽ v Pozlovicích

Poslední krátká. 5,2 kilometru. Předpokládaný vítězný čas 30 minut. Do krátké to dneska mělo daleko.

Je sedm ráno a na mém nočním stolku zvoní budík. Vylezu z koupelny, s kartáčkem v puse a vypnu ho. Nakonec vlastně ani nebyl potřeba, protože jsem vzhůru už od pěti. Na to že jsem usnula o půl druhé u rozečtené knížky - no nic moc. Motá se mi hlava a na snídani nemám ani pomyšlení, dneska to bude fakt prima závod. Rychle si balím věci, "kradu" foťák a hurá k autobusu. Celá Zlínská kotlina je zabalená v mlze, ze které vyjedeme až na hřebeni za hájovnou, ale na přehradě se asi usídlil Rákosníček a udělal si svou mlhu hustou tak, že by se dala krájet. Slunko se zrovna vyhouplo nad vršky stromů a pomalu tu poklici začíná rozpouštět, když konečně dorazíme na místo určení.

První jde do lesa J. 00. Po ní Zůza, já a za mnou Lucy. Vzájemně se bojíme, kdy se doběhnem a kdy nás doběhne Dagmula. Naštěstí se nekonal příliš katastrofický scénář.

Tedy: až na to, že už cesta na mapový start byla dost podivná si na první tři kontroly nestěžuju. 4ka přes kopec mě zabila, ale nejvíc mne vytočila 6ka. Tak kruci buď kreslím hrázky, prohlubně a jiné terénní tvary; a podrost - a nebo ho doprčic nekreslím vůbec. Alias jak na dvěstě metrech nechat minutu a půl. Dlouhý postup na osmičku přes půl mapy - a nemá to být krátká? Další mrcha do kopce je K11. Kolem K16 se bojím, že se potkám s Jíťou a Zůzou, ale ty už jsou nejspíš dávno doma, říkám si. 13ku mám z nás čtyř nejrychlej, ale nad postupem na K14 přemýšlím nějak moc dlouho. Na 16ku jsem si vysloužila o šest vteřin nejrychlejší mezičas, což nechápu, neboť jsem to podle mne šla dost špatně. No a pak už se jen vydrápat zpátky na hotel - dlouhá to cesta. (Mezičasy)

Byla jsem nějak příliš unavená, takže jsem ani nešla fotit zpátky na doběh, ale zato jsem nemusela čekat řadu u vyčítání, protože mám skvělé kamarádky, které zrovna stály u krabičky ;) . Pak jsme čekaly až si všechny vyčtem, vyvěsí se výsledky, Otík přestane brečet a tak.

Náš původní plán - nenechat se předběhnout od Peky a natřít to Dagmule se nepovedl. Ona má fakt vrtulku, protože to jinak není možné. Ostatně i Zůza nám to dává 4+ minuty. Nabízí se i možnost svést neúspěch naší trojice na včerejší setkání na Devítce, ale o tom silně pochybuju. A vlastně je to dobře, ještě bychom musely dávat interview do tv :D

No, hlava se mi naštěstí motat přestala a tak jsme vymyslely, že až dojedem do Zlína, tak půjdem do Zlíňanky. Potkaly jsme Muroše, Klárku a Daliborka, který si nás vesele prohlížel, daly si super moučník, pohár či jen zmrzlinu a rozprchly se domů.