Posledních sedm dní zbývá do začátku o-sezóny a je tedy čas na poslední test naší formy. Čas zlomit svůj odpor k laufům a lásku k pohodlí domova. Vždyť venku už je přeci tak krásně jarně. Tratě vymyšleny, kontroly rozneseny, závodníci přihlášeni. Zlínský Orientační Maraton 2014 může začít.
Za oknem je navíc podivně šedo a venku zima, až mě z toho zebou ruce. Cestou ještě jedem zanést občerstvovačku a já si říkám, že se k ní snad ani nedoškrábu.
Jen co vynosíme věci z auta, mlha se konečně začíná trošku protrhávat a za chvíli už krásně svítí. Nervozita a nejistota mne však ještě chvíli neopouští. Teprve když vidím Bobanův vyděšený výraz, když Jíťa brzdí metr před lidma, začnu se konečně smát.
Oproti předchozím ročníkům je nás letos jak psů. Po řádné uzávěrce se přihlásilo ještě asi pětatřicet lidí a to nepočítám ty, kteří dorazili až na Rackovou. Nakonec dochází i mapy, které byli navíc. Vlastně i díky tomu, že lidi nečtou rozpis a místo do Žen se hlásili do Důchodců. No a taky proto, že je táák krásně. Cestou na start, když se ještě třikrát vracím zpátky k věcem, se konečně začínám těšit.
Na jedničku mám docela dobrou startovní pozici, tak jsem tam i docela brzo. Asfaltová vložka na dvojku se mi vůbec nelíbí, ale vyhnout se jí nelze a tak poprvé ztrácím na čelo. Po cestě na čtverku napřed vybírám lepší postup a svou ztrátu stahuju, ale vzápětí nabíhám do hustníku a své vodiče ztrácím nadobro. Do kopce na pětku pochoduju jak důchodce, ale občerstvovačka a výměna mapy už je jen kousek. 49 minut.
Na sedmičce potkávám krásného srnečka i s parůžkama. Na osmičku se mi zdá, že volím dobrý postup, ale přeci jen to dostávám čtyři minuty od Rudolfa. Devítku a druhou občerstvovačku dobývám za 87 minut. Dva kratší postupy do žlebů zvládám v pořádku a před sebou už vidím prosvítat Svatíkův a Cvendův overall. Královský postup na dvanáctku běžím nejlepším možným postupem a daří se mi na pěšince vyhnout i rozjetým Bikerům. Po úpravě boty, do které mi napadalo spoustu bordelu, se pouštím na závěrečný sešup do sběrku a dlooouhý doběh do cíle. Málem mne to zlomilo - už jsem na něm chtěla přejít do chůze :)
V cíli už se to hemží doběhnuvšími Důchodci a Dětmi a dojetými Bikery. Potuluje se tu i pět Žen, a všichni čekají až doběhnou první Muži a začne vyhlášení. Obdivují se Moniččiny frgály a chválí její bramborový guláš. Z toho všeho nakonec zbyde jen velice málo, protože těch 89 výkonů v M,D,Ž se prostě musí zajíst ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat