s Lucy
V
sobotu ráno mi po páteční noci bylo lehce zatěžko vstávat, ale dokopala
jsem se a překvapilo mě, že to přeci jen není tak hrozné, bohužel ten
samý pocit nepřevládal při pohledu na předpověď počasí a délku tratí.
Ano chápu, byli to nominačky, ale opravdu tam musím duši vypustit?
Nasedli jsme do autíčka a brrm po dálnici až do Prahy. Tam na sestřičku
zafungovala blbost a navedla nás správně na Mladou Boleslav...pak ale s
maminkou usoudili, že to je špatně a tak jsme svůj kurs pozměnili,
bohužel tato cesta byla rozdrbaná, rozsemaforovaná a vůbec po okreskách s
vesničkou co dva kilometry pomalá. I přes to jsme však na shromaždišťe
dorazili ze zlíňáků první.
Brzo
jsem se začala převlíkat a zatímco ostatní, kteří již přijeli, stavěli
stan, soukala jsem se do ponožek a obouvala botičky. Plánovala jsem, že
půjdu pomalu, nakonec jsem ale neodolala a kousek klusala, záhy se přede
mnou objevila cedulka, že start je již jen 1500m přede mnou a já měla
ještě půl hodiny času. Co teď? I velmi pomalým tempem jsem se dostala na
start čtvrt hodiny předem a tak jsem se snad poprvé pořádně protáhla. A
jak všichni víme, mé zkušenosti neklamou, a tak se mi spíš běželo hůř
:)
Na
jedničku jsem naprosto zbytečně obíhala hustník a na pětku jsem
nabíhala třikrát než jsem se konečně trefila a tak není divu, že mě tam
doběhla Markéta Poloprutská. Ještě na osmičce jsem jí obstojně držela a
devítku jsem razila jen chvilku po ní, avšak cestou na desítku jsem se
začala dosti přehřívat :( trvalo mi dost dlouho, než jsem se dostala na
dvanáctku a tam už mě doběhla Terka N., ten zbytek už jsem měla před
očima cíl a tak jsem si pořádně pohla, už mi to ale nic moc k ničemu
nebylo.
Po doběhu do cíle byla většina z nás pěkně zničená (SMZ nadskakoval radostí) a Lucy dokonce chytla astmatický záchvat.
Těsně před přejezdem do Zákup jsem ještě vedla nemálo zajímavou debatu, která byla bohužel násilně přerušena mou sestrou.
Ze
zlíňáků jsme do tělárny dorazili jako poslední. Osprchovali jsme se a
vyrazili na večeři. Napřed bylo čekání docela zábavné, pak začala být
zima a prosákla k nám informace o nedostatku některých surovin. Po dvou
hodinách čekání bylo všechno úplně jinak, ale každopádně to bylo
výborné. Do tělárny jsem se vrátila s taťkou až o půl dvanácté. Mamka,
kterou rozbolela hlava s Bárou se vrátili už dřív, náš zbytek pozdějc
:)
Jen bych dodala, že
já jsem odfrčela s osazenstvem, se kterým jsem se dopravila na závody
(já s Tomem, Jelen, Kuba, Lázňa), hledat restauraci, po nalezení jsme si
všichni dali smažený květák a po zajímavém zaplacení jsme odfrčeli
zpátky do tělocvičny. Při večeři jsme pomlouvali všechny gymplácké
učitele i jiné gympláky a Kuba se nám smál :D. Pak jsme pomlouvali dál,
vysmáli se takové jedné paní Z., která učí na Lesňáku němčinu, a šli se
osprchovat. Pak, jelikož Mery byla kdesi v čudu, jsem hrála s klukama
BANG!.. a potom už jsme šli spat
Ráno
jsme v 8:30 odjeli do Velenic, start byl o půl desáté. Nějak jsme
přežívali horko ve stínu našeho stanu, a pak jsem se vydala na svůj
start - 49. Šla jsem s Honzou a Lázňou, ale cestou jsme se trochu
rozdělili, protože už nebylo moc času a tak jsme museli pohnout. Na
startu jsem nějakému chudáčkovi vakantovi (který nedorazil) ukradla
sicherky na číslo a mohla jsem vyběhnout.. 4,6km s převýšením 215 mi s
mojí fyzičkou vůbec nebylo sympatických, a když se k tomu přidalo moje
bloudění na čtverku.. nelíbilo se mi to. A bylo to na chcípnutí.
Pak jsem se snažila zbrchat a přežívala ve stanu a když jsme se všichni z našeho osazenstva sešli, mohli jsme odfrčet domů..
Žádné komentáře:
Okomentovat