Na víkend do Bruntálu jsme vyrazili o
třičtvrtě na devět v sobotu ráno. Jízda to byla zcela pohodlná, neboť
jsme každý měli svůj dvousedák a ještě k tomu nové Beado s naším skvělým
řidičem. Sice jsme chybou navigace trošku zabloudili a málem autobusek
podřeli o polámaný strom, ale na místo určení jsme dojeli v pořádku
kolem půl jedenácté.
Start byl ve
dvanáct a tak jsme pořád ještě měli čas. Jenže při výstupu z autobusu
začalo poprchat a než jsme postavili stany bylo všude parádně mokro. Do
lesa už se chodilo za hezkého deštíku a tak se tam nikomu nechtělo. Už
po prvním borůvčí jsme měli mokré i prsty u nohou, o prvním hustníku
nemluvě.
Klasika to byla dlouhá a
sice měla hodně voleb postupů, ale v hustnících a promoklých loukách, po
cestě to bylo nemožné nebo zbytečné. Já osobně jsem si tam pobyla hezky
dlouho (no jo 21ky) a to nejen kvůli neschopnosti běhu, ale i
neuvěřitelně debilním chybám. Konečné umístění - předposlední. Holky na
tom byly přeci jen líp.
Po doběhu
jsme se převlíkly, a zkrátily si čas čekání na poslední doběhnuvší čajem
s rumem i bez rumu, kukuřicí a párky v rohlíku.
Naštěstí
jsme nemuseli balit mokré stany a tak jsme jen sesbírali své vlhké a
mokré hnusné věci a odjeli do těrárny. Zabraly jsme si s holkama
místečko u rohu a zmizely do sprch. Jíťa s Bobanem se ustaničili u nás a
utíkali do wellness centra, zatímco Blansko se uvelebilo u nich a
pelášilo za náma do sprchy. Tu už hodnou dobu okupovali naši miláčkové,
ale Monika s Aničkou rychle sjednali pořádek, až z toho byl Ráďa silně
vykulený.
Pak jsme společně vyrazily hledat vhodnou destinaci k
povečeření. Našly jsme docela rychle i když se to neukázalo jako
nejlepší volba, jaké jsme kdy dosáhly. Jen co jsme si objednaly, začaly
jsme drbat. Taky co jiného dělat v šesti holkách.
Jídlo
bylo přineseno a zmizelo v nás rychlostí blesku. Objednaly jsme si
palačinky a mezitím přišel Boban s Jíťou. Sedli si a čekali na obsluhu.
Marně. Když se neukázala ani po dvaceti minutách, zvedli se a odešli. My
pak taky odešly, ale v tělárně jsme se jen vytočily a šly na scuk s
klukama. Musely jsme si počkat než se konečně objevili, ale byli tam, a
tak jsme mohli hledat nějaký klub. Po neúspěšném pokusu u Barbaru jsme
skončili na Společenském domě, z něhož se nakonec vyklubala docela dobrá
prča. Po chvilce u fotbálku začla taková primitivní diskotéka, ale
zlínští orienťáci to tam slušně rozjeli! A potkali jsme řidiče.
Domů
jsme se vrátili mezi čtvrt apůl dvanáctou a tak jsme byli ráno všichni
čerství a svěží :) Čekala nás krátká trať a vzhledem k tomu, že přestalo
pršet a začlo pálit sluníčko, které vysušilo většinu vody, bylo v lese
daleko příjemněji. I trať byla daleko příjemnější o čemž svědčí mé 16té
místo - nevyvarovala jsem se chyb, které mě stáli cenné minutky a
vteřiny...
Teď si nevybavím jak na to byly holky tak mě snad doplní...
Po
doběhu do cíle jsme si ještě všechny daly vynikající točenou
pomerančovo-vanilkovou zmrzlinu, opalovaly se, vyčkávaly než začne
vyhlášení, zapleskaly soupeřům a kolegům, pomohly sbalit suché stany,
naskládaly se do autobusu a i s ostatními odjely zpátky do Zlína.
Žádné komentáře:
Okomentovat