2014/04/13

Mistrovství na česneku

- tedy Mistrovství Moravy 2014 na Vápenkách. Pořádaly Luhačovice a fakt se jim to povedlo. Možná, že za to může i zlínská pomoc ;)


Bílé Karpaty. Oblast na pomezí Zlínského a Jihomoravského kraje. V dohledu vysílač na Velké Javořině. Louky poseté petrklíči a různě barevnými vstavači. Lesem se zas nese vůně medvědího česneku, obzvlášť, když ho trošku pošlapou nějaké ty orientky.
Peťa s velikonočním zajíčkem, kterého nám přivezla :)
V sobotu je na programu klasika. První letošní. Krásně svítí a je fakt teplo. Doklušeme se Zuzkou a Sáďou na start tak akorát se ještě protáhnout. Při prvním pohledu na mapu se trošku vyděsím, ale postup na čtverku mne uklidňuje. Obíhačky nejsou třeba, jde to přímo. První chybka přichází na šestku. I když dobíhám holky před sebou, nějak mi tam chybí nějaké to údolíčko a tak stojím pár metrů od kontroly a vlastně ani nevím, kde bych ji měla hledat.
 Na sedmičku napřed polemizuji s oběhnutím, ale rozhodnu se, že je to zbytečné. Šmehlím si to lesem, když tu narazím na bažinku. Hlavou mi náhle letí, že jsem v posledním hustníčku trošku klesla a tak musím znovu nahoru. Při pohledu na mapu se v tom ujišťuji. Procházím hustníkem ale nějak mi to vrtá hlavou. A ejhle, tohle je špatně. Kde se stala chyba? Někde mi to zkratovalo a teď jsem moc vysoko. Kruci. Dvě minutky v háji. Osmičkou a devítkou si zlepšuji náladu. I postupem na desítku jsem si jistá. Ovšem dohledávka je v téhle oblasti (u šestky) prostě zvláštní a tak přicházím o další cenné vteřiny.
Cestou na dvanáctku raději využívám občerstvovačky a loupnu si i magnesium. Na patnáctku bůhvíproč probíhám hustníkem místo cesty, dalších dvacet vteřin tak vyletí komínem. Ale i tak jsem pořád pře Dagmulou. To až 16, 17 a 18ka mne posílá za ni. 16ku prostě nevidím. Na sedmnáctku si vybírám postup, který v cíli už není tak ideální, jak jsem si myslela a ještě málem vrazím do mrtvého kuřete. Vlastně ani nevím, kde se ty dvě minuty ztratily. No a postup na sběrku nechápu vlastně ještě teď. Mělo se jít podél potoka a najednou tam byl kopec a já se prostě zastavila a nevěřila svým očím. Rychlý finiš už to nezachránil a Dagmula mne vyšoupla z první desítky o pouhých deset vteřin. (Mezičasy)
Kadeho petrklíče z Javořiny
Na nedělní štafety se nebe zatáhlo, ale je dusno. Z prvního úseku se na mapový start odbíhá delší cestou, ale to už tak bývá a kopec nás čeká stejný. Dostihy na jedničku nakonec prohrávám sama se sebou, protože těsně před svou kontrolou opět zmatkuju a nabíhám na cizí. (Doma při pohledu na mapu zjišťuju, že existoval jeden naprosto skvělý postup, kterého jsem si ani nevšimla). Celé startovní pole je v trapu - tedy až na Martinu Papugovou. Měla stejnou farstu a udělala stejnou blbost. Dvojku razíme ještě spolu, ale pak jí trošku utíkám. Krátké postupy na louce mezi petrklíči dokumentuje Kade třeba takhle:
 Jenže na té fotce není vidět jak sotva pletu nohama, jak se děsím postupu na sedmičku, který je pěkně dlouhý a jak smutno mi je při pohledu do dálky přes louky, kde vidím mizet dva bažiňácké a jeden hradecký dres. Nadávám si, jak jsem to holkám zkazila.
 Nakonec se před sedmičkou objevím ani nevím jak a chytám trošku druhý dech. Ostatně teď to bude z kopce. Víťa s Bačou akorát spravujou rádio tak si razím dvě krabičky a mizím pryč. Při seběhu dolů mi pod nohama křupe a voní česnek a já dotahuju čtyři holky. Diváckým pak probíhám na desátém místě a volám na holky, že jsem ko*ot. Prý to u kolemstojících vyvolá úsměv na rtech.
Pytlík zvládám s přehledem a Jíťa může vyběhnout na svou stíhací jízdu. A jde krásně. Šestý čas, osmá v cíli. Lucy její výkon ještě zlepšuje sedmým časem. Průběhem jde šestá, ale v pytlíku jinou farstou ztrácí a do cíle dobíhá těsně za céčkem žabin. Konečné sedmé místo je dlouhodobě nejlepší jaké máme. A jsme na něj pyšné, i když startovní pole bylo prořídlé. Díky holky :) (Výsledky) Jo a bodový zisk do poháru nás vynesl na deváté místo! Kluci byli navíc šestí a osmí! A taky jsou v poháru vysoko. Navíc Michal doběhl třetí! A veteránky zlaté.
No prostě byl to úspěšný víkend nejen pro žabiny.
loďka Hejhou
Nejhezčí fotky má tradičně Kade. Lucčiny tu. Moje tady
Jo a Edův děda pálí skvělou slivovici!

Žádné komentáře:

Okomentovat