 |
| https://www.facebook.com/Orienteering.NMNM?fref=photo |
Po náročném festivalovém týdnu si můj mozek nejspíš ještě nestačil odpočinout. Neboť hned na startu už ze sebe dělám vola. Jasně že eliťácké mapy jsou až na konci. K tomu je ještě odběh do protisměru, no potěž pánbůh. Už na jedničce se tudíž můj mezičas zastavuje na dvacátém šestém místě a o moc líp to nepůjde.
Ač jsem rozklusávala a protahovala, až po čtverku mne nechutně táhnou holeně a přemýšlím nad tím, jestli by nebylo lepší to desetikilometrové utrpení raději vzdát. Na této kontrole mne taky o pět minut dobíhá Lenka Poklopová. Říkám si: "dobrá, aspoň chytím nějaké normální tempo." jenže jak tak běžím, Lenka si vybere lepší postup a já ji ani nepotkám. Těsně před kontrolou mne navíc zmátne cesta a za ní hustník. "Vždyť v mapě má být čistý les." Chvíli nad tím váhám a pak se ujistím, že blbě být nemůžu a nakonec nacházím i kontrolu +3,5m.
Další hloupost tropím už cestou na sedmičku - rádio - a ani nevím proč. Můj mezičas se tam dostává do červených čísel. Pak je to chvíli docela dobré, než si podvrtnu kotník a než mi pro změnu začne docházet. Hezky vyvážené což. Při odběhu od třináctky si ani nevšimnu, že běžím po jiné pěšině, než jsem chtěla. A že jsem vlastně chtěla běžet do kopce. Když mi pěšina předčasně skončí, a já si uvědomím svou chybu, zjistím, že to není příliš na škodu a pokračuji dál. Jenže i tak už K14 razí přede mnou Míša a Janďa (+25). Béďa mne sice na doběhu hlásí jako čtrnáctou, ovšem konečné 21 místo si fakt za rámeček nedám. (Mezičasy)
To LuHovi se klasika v áčkách povedla daleko víc, ale on vám to jistě poví sám.
To LuHovi se klasika v áčkách povedla daleko víc, ale on vám to jistě poví sám.
Neboť plány jsou od toho, aby se porušovaly, nakonec jedu do tělárny busem. Bez večeře!, kterou si v přeplněné hospodě s vypadávající elektrikou a bez dostatečných zásob nahradím dvěma poličkami, polovinou cheesecaku, míšou, twistrem a pár brambůrky. Čekání zkrácené Českem junior nás na tolik zmohlo, že raději hned zalehneme a já i hned usnu.
Na nedělní krátkou jsem se těšila a to byla nejspíš ta chyba. 5,2 km 26 kontrol a tudíž spousta času k chybám. Po pětku to šlo, svižně a čistě. Šestka - první radio - už tak rychlá nebyla, na sedmičku přišla na řadu i chůze, no a na osmičce už mne doběhla Martina Spurná o 4 minuty. "Nevadí", řekla jsem si, "ona je rychlá, jdeš dobře." Jenže to už tu byla chyba na devítku - druhé radio - a za mnou Věrka Mádlová (2m). 10 a 11 razíme spolu, 12ku zahlédne dřív než já, mám ji za stromem a tak mi cukne. Na 16ce se potkávám s Lenďou, a můj mezičas opět o místo klesá. Na konečné 28 se propadne v momentě, kdy si spomalím do krátkých postupů tak, že nakonec nacházím špatnou kontrolu a dobíhá mne Danča. No a to už byl naštěstí konec. (Mezičasy)
Na nedělní krátkou jsem se těšila a to byla nejspíš ta chyba. 5,2 km 26 kontrol a tudíž spousta času k chybám. Po pětku to šlo, svižně a čistě. Šestka - první radio - už tak rychlá nebyla, na sedmičku přišla na řadu i chůze, no a na osmičce už mne doběhla Martina Spurná o 4 minuty. "Nevadí", řekla jsem si, "ona je rychlá, jdeš dobře." Jenže to už tu byla chyba na devítku - druhé radio - a za mnou Věrka Mádlová (2m). 10 a 11 razíme spolu, 12ku zahlédne dřív než já, mám ji za stromem a tak mi cukne. Na 16ce se potkávám s Lenďou, a můj mezičas opět o místo klesá. Na konečné 28 se propadne v momentě, kdy si spomalím do krátkých postupů tak, že nakonec nacházím špatnou kontrolu a dobíhá mne Danča. No a to už byl naštěstí konec. (Mezičasy)
Jediné pozitivum tohoto víkendu tedy zůstává v tom, že bylo hezky až jsem si opálila ramena.
Žádné komentáře:
Okomentovat