Po nočním dobrodružství v Daskabátském lese, jsem se na tenhle oblasťák moc netěšila. Ovšem na druhou stranu už jsem aspoň věděla, do čeho jdu a čemu se mám vyhýbat.
Stavba tratě mne opravdu nezklamala a tak jsem mohla využít varietu na svůj jarní dlouhý postup a myslím, že se mi jeho realizace docela povedla. Ale popořadě.Počasí přálo podzimnímu proběhnutí právě tak akorát. Ještě s naším příjezdem na shromaždiště vysvitlo sluníčko, ale o pár minut později se definitivně schovalo za souvislou nízkou oblačnost. Foukající vetřík mírně stížil správný výběr úboru. Já zvolila teplejší variantu, Iva vytáhla dírkovaný dres. Po cestě na start jsme klusaly, ovšem teplo nám začalo být až při výběhu k mapovému startu.
Svižně jsem pokračovala lesem podrostlým vysokou trávou tak typickou pro tyto oblasti a skrz hustník k jedničce. Tu jsem trošku zvolnila a konečně se pořádně koukla na celou mapu. Na postupu K2 taky nebylo příliš co řešit, takže můj jistý náběh nebyl příliš na místě. Na K4 jsem se ovšem vytrestala a naprosto jistá kontrola si vyžádala paralelní chybu, když jsem nabíhala na optický hustníček místo skutečného roští. Hned tu byla dvojminutka. Dlouhý postup na K5 jsem po jarní zkušenosti zvolila zleva - podél potoka, po průseku přes hustník, občerstvovačka a po vyběhaném rozhraní až ke kontrole. K6 jako protiběh s mladýma veteránkama nedával moc šancí uhnout ze správného směru, ovšem K7 schovaná z naší strany za hustníkem už mohla ukrývat nějaká ta úskalí. Ovšem druhou chybu jsem provedla až na K8. Zdánlivě naprosto jasném výrazném stromě. Bohužel výrazném stromě v hustníku. Náhle jsem zjistila, že vlastně nejsem schopná určit kam přesně mám nabíhat a ač jsem se rozhlížela správným směrem, kontrolu jsem ve stínu smrků objevila až po drahých vteřinách. Poslední zapeklitou situací byl druhý dlouhý postup. Vymotat ze z flekaté části mapy nějak logicky jsem vzdala už předem. Raději jsem držela směr a bezhlavě probíhala změtí různě prošlapaných steziček až na asfalt. Varianta možná neetická, ale přesto prospěšná. Pak už stačilo prokličkovat mladými buky ke sběrce a nezemřít na opět ukrutně dlouhém doběhu. Naštěstí tentokrát bez naváděcích světel.
Konečné páté místo mne ve stávající víceoblastní konkurenci docela potěšilo. Jen tu Evinu příště musím nechat za zády. (Výsledky)
Žádné komentáře:
Okomentovat