Klasika pod Ralskem

Rok s rokem - známe to všichni. Loni tu byl v týdnu vyhozený kotník. Letos jsem pro jistotu absolvovala poslední ladění zatejpovaná a ještě v kotníkové botě. Jistota je jistota. To taky známe všichni. Jenže všichni nemůžeme jít na jistotu. Někdo musí riskovat. Risk je zisk. Anebo taky prohra. Ovšem někdy se nevyplatí ani jedno. Nehoda není náhoda. Náhoda je totiž blbec. A tentokrát jsem za blbce já.

Je pátek 26.9.2014. a vyloženě přeplněný zlínský autobus se kodrcá směr Stráž pod Ralskem. Většina osazenstva podřimuje. Nic jiného se těch pět hodin jízdy stejně dělat nedá. Když konečně nalézáme i dveře tělocvičny a najdou se od ní i klíče, rychle se ukládáme ke spánku. Zítra je taky den. A ne jen tak ledajaký.
Na shromaždišti stojí stan. Náš. Kolem se to hemží nově příchozími. Sluníčko svítí, mráčky se tetelí. Převlékáme se a vyrážíme do karantény. Jsem poněkud nervózní. Přeci jen už jsem dlouho nic moc neběžela.
Opět Áčkový rozběh. To je snad nějaké prokletí? Už na jedničku ztrácím se svou skupinkou kontakt. Přeci jen jsem se měla držet raději obíhačky. Jdu si svoje, jenže ani to tak nějak nestačí. Začínám blbnout a to není dobře. Ke konci už ztrácím opravdu výrazně fyzicky. Ještě že je konec. 14. místo stačí do finále C. Přesně tak to má být. I B je totiž letos moc dlouhé.

Večer je ve znamení pizzy, piva a rýže.

Ráno rychle balím věci a spěchám do autobusu. Na shromaždišti je pak času dost. I na start dorážíme s velkým předstihem. Správný směr.
Neudržím ho příliš dlouho. Už na dvojku se mi střelka ne a ne uklidnit, ale časově je to dobré. 3,4,5. Žádné větší chyby, pěkné. Už po cestě na pětku si plánuju druhý dlouhý na K6. Seběhneš hezky tady po cestě údolím až k občerstvovačce a pak tady vylezeš kopec. Myšlenka se stává skutečností a já sbíhám z kopce. Ba přímo letím. Až náhle přibíhám na křižovatku, která mi nesedí. Koukám do mapy a nevěřím svým očím. Můj postup neměl vést údolím, ale po hřebeni. Je pozdě bycha honit. Ztrácím deset minut. Bez nich bych byla mezi první pěticí finále C. Takhle si mohu pouze rvát vlasy. Nevím na co jsem vlastně myslela, ale rozhodně to nebylo k užitku.

fialově je vyveden míněný postup "údolím"

Z toho plyne, že se mám ještě co učit. Bohužel ze svých vlastních chyb. Dagmula totiž opět vyhrála veteránky. No, snad to za rok bude lepší :)
(Postupy sobota, neděle. Výsledky sobota, neděle.)