Poslední nočník

Na středu pro nás Mára připravil na Maršově asi poslední nočník této tréninkové sezony, a pro jistotu, asi aby nemusel poslouchat připomínky, které byly vesměs velmi kladné, předal mapy a zodpovědnost za správný hromadný start na Víťu. Ten se sice svého úkolu zhostil mírně zmateně, ale nedošlo k žádným kolizím a všichni jsme se ve zdraví navrátili zpátky ke svým odvozům....

Podmol nás nabíral ve velmi krkkolomném čase. Sraz měl být 18:30 a tak jsme pro jistotu vyjeli v šest od Bar´a o něco málo později bral mě a Jíťu na školní. Přesně však věděl co dělá. Zvolil komplexní zkratku a tak jsme byly doručeny na místo určení již 18:26. Nevím jak ostatní ale mě osobně velmi překvapilo když se nám u auta objevila Lucy...

Odebrali jsme se na start a naše téměř dívčí skupina byla vyslána do lesa jako první s tím, že kluci nás stejně předběhnou. A taky že jo. Vlájiště se přes nás přehnal rychlostí blesku už asi dvacet metrů od startu a pak už sme ho asi neviděli...

Našim cílem bylo jít dlouhou trať, kterou jsme měli v úmyslu si zkrátit. V motýlku jsme tedy posbírali všechny kontroly i když jsme to měli spíš jako scorelauf. Pak se nám na některté nechtělo, ale pytlík jsme hecli skoro celý...Někdy v té době jsme se rozhodli zhasnout naše jediné světlo (Tomča: ty nepotřebuješ světlo? Jíťa: ne já sem taková kočka, že vidím i po tmě... :D )a kochat se lesem, nádherně prozářěným měsíčním světlem. Pak jsme s Jíťulí udělaly malou chybku, která však byla vzápěstí napravena. Doběhli jsme tedy na svoji oslední kontrolu a chvíli polemizovali nad tím jestli se nemáme vrátit ještě na jednu. Nakonec byl tento scestný návrh zavrhnut. Tak jsme se tedy doloudaly zpět k autu, počkaly na Bar', a vyrazili zpátky do civilizace.

S Jíťulí jsme měly docela hlad a tak jsme se ještě stavily v Mekáči :) a protože byla kosa, tak jsme na ten cheese běžely :D