Druhý den ráno jsme přejížděli k Bohinjskému jezeru. Šmoulinka mimořádně nebyla v oparu, a tak má i nějaké pěkné fotky. Po cestě jsem ještě z auta stačila vyfotit Bledský hrad.
Postavili jsme stan, najedli se a vyhlíželi Jeřábky a Bobana. Přijeli kolem třetí. Juch! Stan postavili hned vedle nás a já měla aspoň nějaký důvod k radosti. Blansko je totiž ubytované v jiném campu. Šla jsem zkusit teplotu vody v jezeře, pak se vyhřála ve sprše, najedla se, dopsala poznámky k poslednímu týdnu, obula běhací botičky a šla vyklusat po včerejšku ztuhlé tlapičky.
První etapa OO-cupu byla na Sorišce. Bylo fajn mít v ruce zase mapu s cestama, ale daleko víc fajn bylo zase se vidět s Peťou a s Ájou. V lese bylo hezky a tak jsme se všemožně poztrácely a zase nacházely. Boban mi to v cíli dával 15 minut a tak to vlastně bylo celý týden.
Odpoledne jsme si udělali procházku na Slap Savica. Na tuhle krásnou cestu podél řeky jsem se těšila už fakt hrozně dlouho, o to větší bylo mé překvapení z toho, co Slovinci tomuhle dokonalému kaňonu provedli. Hráz a betonový chodník po druhém břehu, bylo mi z toho teskno. Raději jsme se jeli co nejrychleji koupat a večer jsme ve stanu vymýšlely rankingové muže a kecaly.
Druhý den se zase stáhla mračna. Vypadalo to, že každou chvíli začne pršet. Šmoulinka byla v oparu. Do lesa jsem vybíhala s Danielem a tak bez reptání přiznám, že jsem se koukala víc na něj než do mapy a zazmatkovala už cestou na jedničku. Pěkný :) I pak jsem v lese dělala krávoviny, ale to už mělo jiný důvod.
Odjela jsem zpátky s našima, zatímco Blansko jelo do soutěsky. Večer, když jsme seděli u večeře, začal nad námi večeřet i náš skoro spolubydlící.
Třetí etapa byla divná, únavná a do kopce. Večer jsme šli plavat a na večeři do nedaleké restaurace.
V pondělí se zase jelo na Sorišku. Tentokrát bylo opravdu krásně a teploučko. Šla jsem hned na začátku a ač jsem byla na některých postupech pomalá, běžela jsem skvěle. Tedy až do chvíle, kdy jsem si na poslední chvíli změnila postup a následně narazila jinou kontrolu. Už podruhé jsem si letos nezkontrolovala kód a diskla jsem tak OO-cup.
Večer jsme se chtěli jít zase kolektivně koupat, ale jen co jsme dorazili do campu, začalo pršet a toho večera už vlastně pršet nepřestalo. Ráno bylo chladněji a foukalo, ale o to bylo ranní jezero krásnější.
Na hoře fučelo fest a byla opravdu zima, ačkoli se sluníčko snažilo nás zahřát. Na start "downhillu" jsme jeli lanovkou a sešli kousek níž po sjezdovce. V lese to opravdu nebylo ani z kopce, ani jednoduché a spousta soupeřek se parádně vychybovala. Já ovšem taky.
Táta si pak udělal ještě jeden výlet lanovkou nahoru, zatímco já přebírala cenu Bobanovi a tleskala Majdě a Mazimu a poustě dalších. Nina se čvachtala v kalužích a Martina to pozorovala s krajní nelibostí, zatímco Sosák se Zuzkou se jen smáli.
Pak jsme se rozloučili s Blanskem a se Soriškou a sjeli zpátky do campu. Večeře, sbalit a vyrazit k domovu.
Nasvidenje!
Žádné komentáře:
Okomentovat