65. ročník PMZ a Valašské freeorder mistrovství

Rozkaz zněl jasně, nesmí běžet za žádnou cenu. Ovšem po dohodě s HR a chvilce přemlouvání mám mapu v ruce a vybíhám mezi bytovky na Bartošce. Nejstarší oddíl v republice totiž pořádá nejstarší závod, tedy Pohár města Zlína, letos jako oblastní mistrovství ve sprintu a tedy postupový závod na MČR do Znojma. Ukázalo se, že dostat vyjímku je nemožné, takže alespoň probíhám, abych se mohla porovnat se zbytkem startovního pole.

Je něco po osmé když konečně přicházím na shromaždiště. Bzučí to tu čilým ruchem příprav na dva dnešní závody. První sprint startuje v deset, čili mám ještě dost času a můžu pomoct komukoli, kdo požádá, ale nikdo po mě netouží. Zahodím věci, pomůžu Jíti vytáhnout sirupy s auta, přivítám se s Bar' a už jsou tu zlínské naděje. Nějak se ke mě dostala obálka plná nových oblastních čipů a tak hledám správná čísla a správné děti. Kolem půl desáté se mi konečně podaří všechny rozdat a tak se mizím převléct a pádím na start.
Tady už se finišují poslední přípravy: časování hodin, příprava map, křesílka. Naposled protáhnu nohy, zapnu hodinky, pípnu si clear a check, nastartuju stopky a vyrážím. Rychle mrknu na mapu, jednička je přímo přede mnou, razím a už už chci odbíhat. Ouha. Ještě nepípla, vrátím se zpátky. Můj pomalý čip a probouzení kontrol. Tato kombinace mě jaksi nenapadla, měla jsem si půjčit jeden z těch rychlých dětských. Razím dvojku a mizím na jih. Až pozdě si uvědomím, že kontrola je ze severní strany.

Cestou na desítku koukám na hodinky, jsem tu pět minut, nějak se mi začíná špatně dýchat, nohy pomalu tuhnou. Hlavně se nezastavit. Obíhačka na jedenáctku je první opravdu špatná volba. Na dvanáctku div že doklušu. Od patnáctky automaticky odbíhám rovně než mi dochází, že obíhám barák ze špatné strany (+14 sec). Pak už jen hladce doběhnout do cíle.

Ještě se ani nestihnu pořádně vydýchat a už začínají dobíhat závodníci. Následuje třičtvrtě hodiny nalévání, mytí a dolévání kelímků. Naštěstí je krásně teploučko a tak se v mezidobí můžeme pěkně opalovat. 

Když si jdu pro pivo odchytí si mě Tomča, vzápětí už vyrážím směr kontroly 4-7 zdali jejich hlídačové nepotřebují na chvíli vystřídat. Cestou zpátky jsme s Jíťou chvíli kecaly s hochy a poté přemístily jednu z kontrol na odpoledne, než jsme se vrátily obsluhovat cíl.

12:40 už tu máme zpátky první lidičky a ohlasy jsou vesměs velmi pozitivní. Začínám si myslet, že bychom ten freeorder snad měli stavět častěji, no uvidíme. Poslední dobíhající byla naše narážka a tak jsme začali balit cílový koridor. Mezitím se vyhlašovalo, stahovaly se kontroly, fáborky a vůbec se začalo všechno balit. Kolem půl třetí jsem konečně mohla odběhnout zpátky domů, sbalit se do práce a do Pardubic, víkend totiž zdaleka nekončil ;)

(stránky závodů, výsledky)