OM na Krátké

První dubnový víkend se zapomnělo oteplovat. Ráno jsme toužili po zimních doplňcích, neboť foukalo a pocitová teplota nepřesáhla deset stupňů. Zamračené nebe trošku kazilo náladu, kterou nespravila ani hořká káva, která se mermomocí snažila opustit útočiště plastového kelímku. Beton a Zuzčina ruka pro ni prý byly příhodnějším environmentem.

Po dlouhé době jsme sebou vytáhli i velký autobus, a většina jeho pasažérů se tísnila v jedné šatně ZŠ vedle sprch. Ale alespoň nám tam bylo teploučko. Děti jsme vyhnali ven, hrát si na hřiště, než jsme je zahnali dovnitř, aby nafasovali čipy a vydali se do lesa. Pak byl konečně prostor, abychom se i mi dospělí přesunuli na start. 1700m a 80 převýšení. A dále pak 4,5 v lese. Startovalo nás jedenáct.

Podmolíková se dělala, že ani na start nedojde, ale byla viděna, jak kopec z Litenčic plynule vybíhá a běžet musela i v lese. Lepší byla už jen Mašláňová, která odložila děti k otci a zase se k nim chtěla rychle vrátit. Jinak se totiž ta pálka co jsme s Lucy dostaly, vysvětlit nedá. Zuzka si se svou tratí a konkurencí poradila nejlíp, a tak není nic divného, že vyhrála batoh, který směnila za milku a tu pak za studentskou pečeť.

Stránky závodu, výsledky, D21 - mezičasy, mapa na O-postupech
Jak je patrné z mezičasů, Dagmula byla rozjetá hned od začátku. Své vedení ztratila až chybkou na pátou kontrolu, kde trošku zanášel kopec a lákal hustník. Stejně tak jsme uhnuly i Lucy a já. Následovala pasáž krátkých postupů, které jsem si raději hlídala, než bych se pak nacházela v nějaké špatné bažince. Postup na jedenáctku jaksi vůbec neutíkal a pak mi zas utekla nějaká drobnost a na podle všeho jasné jámě, nechávám 40 vteřin. V této fázi závodu se dostala do tempa Lucy, ale pečlivě nastřádané vteřinky ji nakonec nenechaly dosáhnout na "stupně vítězů". Hanče tak zaslouženě vyhrála díky správnému postupu na pětku a já s Lucy jsme musely uznat, že naše veteránky na to stále ještě mají.