Je tomu rok a kousek co skončil JWOC a už jsme tu zas. Začínají hradecké východky, kde jinde než v Radvanicích. Stanové městečko pro Juniory vystřídalo stanové městečko pro běžné orienťáky. Krásné slunečné počasí prvního prázdninového týdne, se změnilo na deštivé toho posledního.
Postavený stan obklopuje horda Pardubických capartů, kteří se tu účastní minisoustředění. Jako výslužku přinesli řízky od oběda. Sice máme vlastní, ale nepohrdneme. Možná jsme měli.
Na start přicházím tak akorát a natěšeně vybíhám do závodu. Stojí mne to dvě minuty už na první kontrolu. A pak už se mi nepodaří dostat ani do tempa, ani do psychické pohody.
Večer zalezlí ve stanu slavíme Zelího narozeniny. Už je starej.
Ráno se spolu s Lucy a Ivou mačkám do autobusu. Nějakých dvacet minut jízdy a jsme na místě. Vypadá to, že začne pršet, ale nakonec se mraky umoudří a tak vyrážíme na klasiku suší. Bohužel mi to neutíká jak bych si představovala a mých devadesát minut není nic moc výsledek, ačkoli dělám "jen" tři větší chybky.
Nestačíme se ještě ani naobědvat a znovu začne pršet. V podvečer se však mraky roztrhají a my se můžeme kochat výledem na duhu a pobíhající lidičky - účastníky orient show.
Večer zalezlí ve stanu slavíme Zelího narozeniny. Už je starej.
Ráno se spolu s Lucy a Ivou mačkám do autobusu. Nějakých dvacet minut jízdy a jsme na místě. Vypadá to, že začne pršet, ale nakonec se mraky umoudří a tak vyrážíme na klasiku suší. Bohužel mi to neutíká jak bych si představovala a mých devadesát minut není nic moc výsledek, ačkoli dělám "jen" tři větší chybky.
Nestačíme se ještě ani naobědvat a znovu začne pršet. V podvečer se však mraky roztrhají a my se můžeme kochat výledem na duhu a pobíhající lidičky - účastníky orient show.
Nedělní krátká už se mi povedla pocitově o dost lépe, ale stále to nestačí na slušné umístění, prostě nějak nemám rychlost nebo co.
Žádné komentáře:
Okomentovat